13. 1. 2010

Doma po sobě splachujeme...

Jsem profesně postižený člověk. Vidím auto a paralelně přemýšlím, jaká baterie by se do něj hodila, majiteli vozu, co zapomněl vypnout světla bych nejraději dal za stěrače vizitku našeho obchodu... Když vidím na ulici odloženou autobaterii, přemýšlím nad tím, co nutilo majitele k takovému nezodpovědnému jednání!


Jsem přesvědčen, že neexistuje žádný řidič, který by nevěděl, že autobaterie obsahuje převážně olovo a kyselinu sírovou, a že obě složky jsou jedovaté a životu nebezpečné. Proto jsou také staré akumulátory zařazeny do kategorie nebezpečných odpadů a pro jejich skladování, přepravu a likvidaci platí přísná pravidla. O to více mne udivuje, že někdo má to svědomí takovou baterii nechat před domem na trávníku. Jeho nezodpovědné chování přinejmenším ohrožuje životní prostředí, ale hlavně zdraví třeba dětí, které si u domu hrají. Baterie je pro ně zajímavý objekt ke zkoumání a jejich hravost v kombinaci s věkem a malými zkušenostmi mohou snadno zapříčinit nehodu...
Kyselina sírová rozkládá jakékoliv látky organického původu - oděv potřísněný roztokem H2SO4 se rozpadne po prvním praní, kůže se několik vteřin po styku s kyselinou naleptává, nechci ani domyslet následky při zasažení očí apod. Baterie jsou také těžké a při pádu i z malé výšky mohou způsobit nemalé zranění.

Každá prodejna, která nabízí autobaterie, je ze zákona povinna starý akumulátor od zákazníka převzít a zajistit jeho ekologickou likvidaci (tedy toho akumulátoru). V každém městě je sběrný dvůr, kde lze takovou baterii bezplatně odložit a některé sběrny surovin dokonce olověné akumulátory i vykupují. Chce to jen trochu více námahy a méně pohodlnosti - naložit baterku a odvézt ji na patřičné místo k likvidaci.
Osvojme si tedy základní ekologické i sociální cítění a nakládejme s nebezpečným odpadem opravdu zodpovědně. V sázce je hodně - zdraví našich dětí, čistota životního prostředí i slušnost naší společnosti.
Zkrátka autobaterie pohozená na sídlišti je hrubá nezodpovědnost, a každý, kdo je něčeho takového schopen, by měl dostat přes držku. Doma by po sobě spláchl, je čas aby se to naučil i venku.

Fotografie k tomuto článku jsem pořídil při procházkách rodným městem Frýdek-Místek v listopadu, prosinci 2009.

Žádné komentáře:

Okomentovat